Plošinové vozy Pa 3-515 a Pa 3-516

Jak to začalo:

Vzhledem k tomu, že jeden „plošiňák“ přestal postačovat, bylo rozhodnuto o stavbě dalšího. Netrvalo dlouho, slovo dalo slovo a Tomáš s Kubou začali jednat a rozhodli se, že vozy budou 2. Jako předlohu použili plošinový vůz řady Pa, konkrétně Pa 3-513, který vyrobil pan Jiří Sič.

Postup výroby:

26. listopadu 2007 byl zakoupen materiál, po rozložení v garáži to byla jen hromada profilů za cca 1.000 Kč.

Tomáš ještě něco vytáhl ze železných zásob a pokračováním bylo dělení materiálu, vrtání, broušení, pilování, řezání závitů a další.

Zrušili jsme několik pilových plátků, brusných kotoučů, ty teda ne vlastní vinou, vrtáků a v neposlední řadě taky závitníků M3. Pro zajímavost jen závitů do díry bylo doposud potřeba vyřezat 48. Když to vynásobíme třemi, vyjde z toho docela slušné číslo. Po zhruba 60 – 70 hodinách práce, většinou 2 lidí, se dá říct, že rámy jsou připraveny na svaření.

Zatím se to vozům nepodobá, ale asi po 8 hodinách práce, se z hromady profilů staly dva rámy.

V průběhu toho všeho se dělalo tahadlové a narážecí ústrojí. Bylo třeba sehnat levé závitníky, tlakové lahve s příslušenstvím, ať můžeme začít svařovat a je konečně vidět, že se něco děje. Po dlouhém shánění a vyjednávání se nám podařilo 2. února 2008 přivézt MIG/MAG svářečku. A prvním výsledkem jsou svařené rámy.

Nárazníky šly vcelku rychle, ale taky ne úplně hladce. Vrtáky průměru 1 mm se rády lámou a tak nezbylo než řezat, vrtat, nýtovat, vyvařovat, brousit a pilovat. No snad to nedopadlo úplně nejhůř.

Táhlové ústrojí šlo skoro bez problémů - zatím teda bez šroubovek.

Další na řadě bylo obroušení a opilování výpalků postranic podvozků, přiletování ložiskových domků a hrubá stavba podvozku byla hotova.

Potom následovaly torny, které si vyžádaly asi 6 hodin práce bez soustružnických prací, víčka ložiskových domků a finální svrtání a sešroubování podvozku.

Poté přišlo na šroubovky, což vyšlo asi na 30 hodin práce pro jednoho.

A konečně se mohly dát dohromady podvozky s rámem.

Stavba vozů se už blížila k cíli, a tak bylo potřeba nařezat vodě odolnou překližku, namořit 3 vrstvami lazurovacího laku a vrchní vrstvou bezbarvého laku. (velikost v porovnání s krabičkou zápalek).

Následoval základní a finální nátěr rámů vozů a podvozků, uchycení podlahy a v neposlední ředě nezbytné popisky. Dále pak namontování tahadlového a narážecího ústrojí a usazení na podvozky.

V této fázi už jsou vozy schopny normálního provozu, ale něco na nich ještě chybí, ta nejdůležitější část.

Brzda

Opět se začalo řezat, brousit, pilovat, soustružit, frézovat a letovat brzdové rozpory, zdrže, závěsky a čepy. Doposud bylo třeba vysoustružit 32 čepů ø 4 x 20. A dalších asi 20 nás ještě čeká. Následovalo tyčoví, táhloví a pneumatická část včetně brzdových válců.

Brzda je přímočinná nesamočinná, kvůli složité konstrukci rozvaděče, a doplněná o pořádací (ruční) brzdu. Kola jsou obrzděna jednostranně jako na skutečných podvozcích DIAMOND.

Předpokládaný brzdící tlak v brzdovém válci je 1 – 3 bar, oproti skutečnosti, kde tlak v brzdovém válci dosahuje hodnoty maximálně 3,8 bar.

Oba vozy byly dokončeny současně dne 23. 2. 2011.

Materiálová hodnota jednoho vozu je cca 4.000 Kč, modelová hodnota je však o poznání vyšší a to cca 45.000 Kč.